Evropský parlament dnes oznámil záměr nechat si důkladně prověřit Evropský systém orgánů finančního dohledu (tedy EU Banking Authority, EU Insurance and Occupational Pensions Authority a EU Securities and Markets Authority) a Evropskou radu pro systémová rizika ESRB. Zkoumat se bude např. 1) Proces zřizování těchto orgánů: — Jak vyzrálé jsou tyto orgány z hlediska svého zřizovacího procesu? Splňují časové harmonogramy pro obsazování pozic požadovanými pracovníky a zřizování jejich struktur? Jsou k dispozici nějaké statistické údaje, pokud jde o rozvoj a plánování náboru zaměstnanců? — Dokázaly najmout potřebné a kvalifikované odborníky (např. z řad vnitrostátních dozorců)? Má zeměpisná poloha dopad na takový nábor? — Ještě než byly evropské orgány dohledu plně zprovozněny, zvažují se pro ně nové úkoly. Bude jejich současné vybavení stačit na to, aby tyto nové úkoly převzaly? — Má kritika výběru členů poradenských panelů nějaký oprávněný základ? 2) Každodenní administrativní činnosti: — Ukázalo se výlučné využití anglického jazyka (i při konzultacích) jako výhoda? Měly by se evropské orgány dohledu přizpůsobit a začít pracovat ve 23 úředních jazycích? Zvýší to administrativní zátěž jednotlivých postupů anebo to povede k vyšší účasti a průhlednosti? — Byl použit nástroj delegování úkolů a povinností (článek 28)? Vedlo to ke snížení výskytu zdvojených činností či ke snížení administrativní zátěže finančních institucí? — Jaké zkušenosti přinesla spolupráce s kolegiem dozorců? Hraje v této souvislosti nějakou roli zeměpisná poloha? 3) Plnění úkolů: — Využívají evropské orgány dohledu všechna práva a kompetence, jimiž disponují? Mezi tato práva patří mj. vypracování technických norem, poskytování směrnic a doporučení ohledně uplatňování zákona EU, přijímání opatření za účelem řešení případů neuplatnění práva EU, žádosti o zahájení řízení proti vnitrostátním orgánům dohledu, rozhodování sporů, působení v roli kolegia dozorců. — Je pro analýzu a identifikaci systémových rizik zajištěn dostatek údajů a dostatečná členitost? Jak funguje výměna a sběr informací na různých úrovních v praxi? Dostávají evropské orgány dohledu všechny potřebné údaje k plnění svých úkolů? — Jak je zajištěno předávání informací mezi evropskými orgány dohledu, ESRB, vnitrostátními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami? — Byla mezi evropskými orgány dohledu a vnitrostátními dohlížiteli zřízena správně fungující síť? Jaké má nedostatky? — Funguje úzká spolupráce s ESRB tak, jak má? Jak funguje výměna informací v praxi? Existuje kontrolní postup pro varování, které vydává ESRB? 4) Nezávislost, průhlednost a odpovědnost: — Nakolik jsou evropské orgány dohledu v praxi nezávislé? — Je zajištěna odpovědnost a postačuje vymezení povinností v oblasti výkaznictví evropských orgánů dohledu?
Leave a Reply