Na období 2007 až 2013 má Španělsko ze strukturálních fondů přiděleno 35,217 miliard euro.
Finanční pomoc ze strukturálních fondů je ve Španělsku spravována z regionální úrovně, s částečnou koordinací na úrovni celostátní. Funguje zde celkem 45 operačních programů, z toho 23 podporovaných Evropským fondem regionálního rozvoje a 22 Evropským sociálním fondem. Obě tyto základní skupiny mají vlastní národní řídící orgán, pro programy pod EFRR na ministerstvu hospodářství, pro ESF projekty na ministerstvu práce a imigrace.
Vlastní správu strukturální pomoci nicméně provádějí spíše regionální řídící orgány. Ty byly pověřeny i přípravou, plněním, monitoringem a hodnocením plnění komunikačních plánů. S tím, že mohou vypracovat jen jeden plán pro všechny regionální operace financované jak z EFRR, tak ESF. Většina z nich této nabídka využila.
Od května 2007 funguje v zemi komunikační síť GERIP složená ze všech úředníků odpovědných za komunikační politiku pomoci ze strukturálních fondů. GERIP se schází zhruba jednou za dva měsíce, jeho členové se mají na svých schůzkách zabývat především koordinací strategických komunikačních aktivit.
Přesto je příprava komunikačních plánů – alespoň z organizačního hlediska – velmi komplikovaná. Pro ilustraci: v autonomní oblasti Castilla-La Mancha nese za komunikační plán odpovědnost Generální ředitelství pro rozpočet a komunitní fondy kanceláře vice-prezidenta, Regionální ministerstvo hospodářství a financí a Úřad pro veřejnou zaměstnanost. Za úzké spolupráce s oběma národními řídícími autoritami.
Nicméně obsahová struktura různých komunikačních plánů španělských regionů je velmi podobná a vychází – snad až otrocky – z požadavků stanovených v příslušném nařízení Evropské komise. Dá se to popsat ještě výstižněji: co Bruselu nevyžaduje, to v plánech není. Například jen některé regiony (Andalusie) zahrnuly do svých plánů hodnocení předhozího cyklu a poučení se z chyb. I zde byl ale hlavní důraz kladen na to, zda kampaň byla plně v souladu s požadavky Evropské komise.
Možná i proto nejsou Španělé při propagaci pomoci ze strukturálních fondů EU příliš invenční. Úkol připravit komunikační plán berou opravdu spíše jako nutné zlo, jako povinnost, kterou musejí splnit a pak si ji „odškrtnout“ ze seznamu, aby nakonec dosáhli na pomoc ze strukturálních fondů. Nebo aby jim nebyla zablokována.
Nejrůznější regionální informační a propagační příručky se většinou soustředí jen základní grafické prvky stanovené manuály EU. Za největší a nejčastější chybu při plnění komunikačních plánů bývá ve Španělsku uváděn fakt, že text doplňující na oficiálních materiálech logo Evropské unie nebyl dobře zformátován.
Společné naprosté většině regionálních komunikačních plání a kampaní je také to, že nejsou v jiném než domácím jazyku. Použití angličtiny je naprosto výjimečné.
Výsledky španělské komunikační kampaně nejsou příliš uspokojivé. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že španělská populace je o strukturálních fondech a operacích informována jen velmi málo. Pět procent dotazovaných uvádí, že o evropských fondech slyšelo a jen jedno procento odpovědělo, že rozumí, o co v systému vlastně jde.
Řídící orgány usilují o změnu, ale zatím se jim to příliš nedaří. Jde spíše o kosmetické úpravy. Snaží se například odstranit z propagačních a informačních materiálů úřední „euro-žargon“ (region Castilla-La Mancha si například pro tento účel vypracoval vlastní jazykovou příručku) a pokoušejí se i o aktivní komunikaci s novináři (namísto odpovídání na otázky vlastní iniciativa).
Některé regionální řídící orgány raději vůbec neexperimentují a komunikují raději přímo se specifickými cílovými skupinami (a ne s celou populací). Investují například do speciálního školení pro budoucí a stávající úředníky státní a regionální správy.
K zásadním změnám ale zatím nedošlo. Například seznam příjemců dotací existuje pouze jako (pravidelně aktualizovaný) .pdf soubor, nikdo s ním dál nepracuje. O tom, že by se proměnil například v interaktivní mapu zatím nikdo neuvažuje. Prý kvůli složitým „administrativním procedurám“ a „omezenému rozpočtu“.
Kampaň je tedy z celostátní pohledu neucelená, nejednotná, někdy působí až chaoticky. V některých regionech vznikají vyložené informační a propagační „katastrofy“, praxe v jiných ale ukazuje, že i ve Španělsku je možné odvést profesionální práci.
Za odstrašující příklad by mohl sloužit hlavní televizní spot z roku 2010 v regionu Castilla La Mancha: úspěšná žena – zřejmě podnikatelka? – kráčí kupředu, rozepíná si sako, výrazně se usmívá a sleduje poletující grafické (trochu chaotické) prvky, náhle se k ní připojuje asi osmiletá dívka, také pochoduje, usmívá se a každým okamžikem „roste“, až je z ní náhle třicetiletá žena. Obě stále pochodují, kolem poletují žluté eurohvězdy a ženský hlas říká: „Vyvíjíme se v Evropě“.[1]
Na druhé straně, hlavní TV spot v Andalusii pro rok 2010[2] ukazuje poměrně profesionální přístup. Kvalitní jsou i další spoty z tohoto regionu z let 2006 – 2009.[3]
Španělé při přípravě komunikačních plánů rádi přesně plánují, všechny regiony například předem uvádějí, kolik uspořádají veřejných akcí a kolik se jich účastní lidí, kolik rozešlou oběžníků a tiskových zpráv, kolik lidí navštíví jejich webevé stránky… A také se hodně spoléhají na pravidla „zvenku“. Když je nedostanou z Bruselu, jsou nejistí a mají tendenci si je sami vytvářet. Úředníci ministerstva hospodářství například vypracovali příručku pro hodnocení komunikačních plánů. Důvodem ale nebyla snaha získat co nejvíce přesných informací pro další fáze… Hlavním motivem bylo, že „Evropská komise žádný takový metický pokyn jak postupovat při hodnocení nevypracovalo“. (Generální ředitelství Evropské komise DG REGIOn na svých stránkách španělské úsilí ocenilo a příručku nabízí i jiným zemím jako „příklad jak hodnotit“).
Přes své úspěchy s teorií hodnocení komunikačních plánů počítá španělská vláda s tím, že hodnocení plnění za aktuální období zadá v roce 2013 externí firmě. A počítá i s kontrolou přímo „v terénu“.
Leave a Reply