Na „reklamu na jídlo“ půjde letos přímo z Bruselu přes 120 milionů euro. Chcete je?

Není to až tak těžké, dostat se k těm milionům euro z EU-rozpočtu na propagaci evropských potravin. Je tady v Bruselu pár agentur, které v tom umějí chodit. Jestli máte chvilku, povím vám, jak na to… A letos to můžete zkusit i vy. Vyplatí se číst až do konce.

Pro začátek: kolik v tom budgetu vlastně je? Pro rok 2017 je to víc jak 120 milionů euro (například €15.050.000 na programy zvyšující povědomí o udržitelném zemědělství Unie a o úloze zemědělsko-potravinářského odvětví v oblasti klimatu a životního prostředí, €15.050.000 na informační a propagační programy zaměřené na zvyšování povědomí o režimech jakosti Unie (např. chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení, zaručená tradiční specialita… nebo €12.900.000 na informační a propagační programy zaměřené na zdůraznění specifičnosti způsobů zemědělské produkce v Unii a vlastností unijních zemědělsko-potravinářských produktů a režimů jakosti).

Na co se ty peníze mohou použít? Tady je stručný seznam: (a) zvýšit povědomí o kvalitě zemědělských produktů Unie a o vysokých standardech, které se na metody produkce v Unii uplatňují; (b) zvýšit konkurenceschopnost a spotřebu zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků Unie a jejich přitažlivost uvnitř Unie i mimo ni; (c) zvýšit povědomí o režimech jakosti Unie a jejich uznání; (d) zvýšit tržní podíl zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků Unie a zaměřit se při tom na trhy ve třetích zemích, jež mají největší potenciál růstu; (e) obnovit standardní tržní podmínky v případě závažného narušení trhu, ztráty důvěry spotřebitelů či jiných specifických problémů.

Jak? Takhle – tady jsou „druhy způsobilých činností“: 1. Řízení projektu, 2. Vztahy s veřejností (činnosti zaměřené na vztahy s veřejností, akce pro novináře), 3. Internetové stránky, sociální média, 4. Reklama, 5. Komunikační nástroje (publikace, mediální balíčky, propagační předměty, propagační videa…), 6. Akce (stánky na obchodních veletrzích, semináře, workshopy, setkání podniků, školení pro obchodníky/kuchaře, činnosti ve školách, tematické týdny v restauracích, sponzorství akcí, studijní pobyty v Evropě), 7. Propagace v místě prodeje (ochutnávky, propagace v publikacích maloobchodníka, reklama týkající se místa prodeje).

Kdo? V tom je trochu ta „komplikace“, ale kdo ji překoná, může začít čerpat. O peníze se totiž není možné hlásit přímo, v tendru, mohou si o ně zažádat jen určité organizace, které se danou problematikou v členských státech EU zabývají (a dodají zhruba 50 procent rozpočtu). Například „ochranné nebo mezioborové organizace“ nebo „organizace producentů nebo sdružení organizací producentů“ (např. Českomoravský svaz mlékárenský).

Tady je jeden reálný příklad za všechny: firma Agropromotion (se sídlem v Bruselu) dostala na kampaň EU Milky Way (an European programme on information provision and promotion measures for dairy products) na roky 2016 až 2019 zhruba 140 milionů korun. Má jít o propagační akci na podporu prodeje mléčných výrobků z EU na území Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Libanonu.  Akci financuje Evropská komise společně se – POZOR!!! – českým Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) a Českomoravským svazem mlékárenským.

Zájemci o další informace pište (horejsi.tomas@gmail.com) nebo volejte (+32-473-116804). Deadline pro podání žádosti o finance je 20. dubna.

EU potřebuje analýzu možností zmírňování povodní. Zn. přírodní cestou

The European Environment Agency (sídlí v Kodani) zadá vypracování studie na téma „přírodní způsob“ předcházení/zmírňování povodní. Popis: The purpose of the proposed contract is to analyse various options for reducing climate change-induced risks of flooding through green infrastructure solutions, such as natural water retention measures, and collect evidence as to whether natural solutions provide cost-efficient flood protection when compared to traditional grey solutions. Ideally, these solutions should be considered in the context of the 2nd draft river basin management plans (RBMPs) and the flood risk management plans. The contractor will have to explore whether and how green infrastructure has been addressed by Member States. Besides, the study will identify and analyse in depth the arguments for improved coordination and planning between upstream and downstream areas, the potential of upscaling best practice solutions, and perform an analysis of the economic benefits. Vítěz tendru dostane na práci 7 měsíců a maximálně 60 tisíc euro. Práce by měly být zahájeny letos v květnu. Deadline pro projevení zájmu 18. března.

Experti na zemědělskou politiku EU: Brusel vás potřebuje, nabízí miliony

Generální ředitelství Evropské komise pro oblast zemědělství (DG AGRI) vyhlásí v nejbližších týdnech hned několik tendrů souvisejících s hodnocením Společné zemědělské politiky:

1) Mapování a analýza provádění SZP: Účelem hodnotící studie je zmapovat a provést první analýzu dopadu prováděcích rozhodnutí ze strany členských států v oblasti reformované společné zemědělské politiky. Budget zatím nestanoven.

2) Hodnocení provádění evropského inovačního partnerství: Účelem hodnocení je posoudit provedení EIP a jeho úspěchy zejména, pokud jde o produktivitu a udržitelnost zemědělství. Budget ještě nestanoven.

3) Rámcová smlouva na hodnocení příspěvku opatření v oblasti SZP k jejím obecným cílům: syntéza a průřezově tématická hodnocení: Rámcová smlouva na hodnocení studií analyzujících relevantnost, účinnost, efektivitu a přidanou hodnotu opatření v oblasti SZP. Obsahem této rámcové smlouvy bude syntetická práce na základě předchozích hodnocení opatření v rámci SZP a provedení průřezově tématických hodnocení pokrývajících (prvky) více než 1 z jejích 3 obecných cílů. Budget €2m.

3) Rámcová smlouva týkající se hodnocení opatření společné zemědělské politiky přispívajích k obecnému cíli vyváženého územního rozvoje: Rámcová smlouva týkající se hodnotících studií, v rámci nichž bude proveden rozbor adekvátnosti, účinnosti, účelnosti a přidané hodnoty opatření v rámci společné zemědělské politiky přispívajících k obecnému cíli vyváženého územního rozvoje. Budget €2.5m.

4) Rámcová smlouva na hodnocení opatření CAP přispívajících k obecnému cíli funkční produkce potravin: Rámcová smlouva na hodnocení studií analyzujících relevantnost, účinnost, efektivitu a přidanou hodnotu opatření CAP, která přispívají k obecnému cíli funkční produkce potravin. Budget €3.3m.

5) Rámcová smlouva na hodnocení opatření v oblasti SZP přispívajících k obecnému cíli udržitelného řízení přírodních zdrojů a opatření v oblasti klimatu: Rámcová smlouva na hodnocení studií analyzujících relevantnost, účinnost, efektivitu a přidanou hodnotu opatření SZP přispívajících k obecnému cíli udržitelného řízení přírodních zdrojů a opatření v oblasti klimatu. Budget €4.4m.

Brusel chystá „Pokyn“ pro správnou hygienickou praxi výroby sýru na farmě

Takže fakta, důležitá hlavně pro milovníky sýrů a jejich výrobce: Evropská komise chystá zavedení „Pokynu pro správnou hygienickou praxi v rámci tradiční výroby sýru na farmě“. Europoslanci budou mít konečně nějaké pořádné PR-střelivo. Ostatní „stakeholdeři“ začnou pracovat a přihlásí se do tendru, který právě vyhlásilo Generální ředitelství (Evropské komise) pro zdraví a spotřebitele: na „Pilotní projekt týkající se evropských pokynů pro správné hygienické postupy při řemeslné výrobě sýru“. Cílem zakázky je – podle zadání – „zavedení Pokynu pro správnou hygienickou praxi v rámci tradiční výroby sýru na farmě. Musí být vhodný k použití ze strany farmářů, inspektorů mlékárenských podniků a příslušných úřadů jako referenční dokument. Obsah by měl vycházet ze zkušeností v daném oboru a zohledňovat již zavedené vnitrostátní pokyny týkající se provádění postupů založených na HACCP vhodných pro malé mlékárenské podniky. Tento pokyn by měl pokrývat různé regionální nebo technické postupy“. Je to tak, že vítěz nadiktuje normy pro sýraře na příští dekády.

Europarlament si “objedná” studii o zavádění společné zemědělské politiky v letech 2014 až 2020

Tuhle zakázku už pro českou Potravinářskou komoru jistě zmonitorovala firma Access EU! (Ringrose & Šlouf), ale kdyby náhodou přece jenom ne, tak tady jsou základní data: Studie “Implementation of the first pillar of the CAP 2014-2020″ ve 28 členských státech”. vyhlašuje Evropský parlament, department pro strukturální a kohezní politiku. Rozpočet 60.000 euro.

Výdaje na propagaci zemědělských produktů z EU výrazně narostou

Dobrá zpráva pro velké evropské propagační a komunikační agentury: do propagačních a informačních kampaní na zemědělské produkty s původem v zemích EU bude dávat Brusel čím dál tím víc peněz. Současný budget €61.5 milionů vzroste do roku 2020 na €200 milionů. Shodli se na tom ministři zemědělství EU. Od agentur budou požadovat především koncentraci na “vybrané ukázkové produkty” a také vytváření a používání “nových propagačních metod”. Návrh ještě bude projednávat Evropský parlament, ten má ale na zvyšování výdajů na vlastní euro-propagaci obvykle veskrze pozitivní názor.

Další podařený nápad “Bruselu”: výměnné pobyty pro mladé farmáře

Výměnné pobyty pro mladé farmáře – další z geniálních projektů Evropské komise – bude realizovat nizozemská firma Ecorys Nederland BV z Rotterdamu. Do tendru, který tato společnost právě vyhrála, se nikdo jiný nepřihlásil. Ecorys “srazil” cenu z původních maximálních 1.500.000 na 1.499.841.

Evropské tendry, pátek 13/9

Pomoc s technickou správou budov Evropského parlamentu ve Štrasburku. Zadavatel: Evropský parlament, Štrasburk. Kontrakt na 60 měsíců. Budget neupřesněn. Deadline 8/11.

Dodávka vozidel s pohonem čtyř kol a motocyklů pro projekt „Zemědělství pro rozvoj“ (A4D). Zadavatel: Evropská komise – EuropeAid. Zakázka je rozdělena na dvě části: 1) dodávka 3 vozidel s pohonem na 4 kola (1 vozidlo s pevnou střechou + 2 vozidla typu pick-up s dvojitou kabinou) a 2) položka č. 2: dodávka 24 motocyklů pro zásahy v terénních podmínkách při velkém zatížení. Deadline 16/12.

Bezpečnostní služby pro Delegaci EU v Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Zadavatel: Evropská služba pro vnější činnost. Popis: Počet předmětných budov (kanceláře, sídlo vedoucího delegace a bydliště zahraničních zaměstnanců) je přibližně 25, ovšem tento počet se může v průběhu provádění zakázky snížit či zvýšit. Počet hodin, které budou odpracovány poskytovatelem služeb, je přibližně 15 000 hodin ročně. Kontrakt na 48 měsíců. Budget max €220.000. Deadline 14/10.

Nový systém přímých plateb v zemědělství právě odhlasován. Češi si pohorší…

Europoslanci právě dohlasovali. “Většina tvořená lidovci a socialisty to protlačila. Úspory na přímých platbách tedy budou a to ve stylu Orwellovy Farmy zvířat ´všichni zemědělci jsou si rovní, ale někteří jsou si rovnější´. Takže ti, kteří dostávají ročně dotaci do pěti tisíc euro nebudou šetřit vůbec nic a ti, kteří jsou nad tímto limitem – což jsou v Česku všichni – budou kráceni o pět procent, což dělá ročně asi 300 milionů korun. A naši kolegové z ČSSD to podpořili,” uvedl český europoslanec (ECR/ODS) Hynek Fajmon.

Úspory v EU se prý nejvíce dotknou českých zemědělců

Evropská komise hodlá v rámci škrtání výdajů snížit i letošní přímé platby unijním zemědělcům. Navíc o největší sumu peněz, konkrétně zhruba 4,5 procenta z celkových dotací, tedy asi 300 milionů korun, by měli přijít ti čeští. ČTK o tom informoval český europoslanec za ODS Hynek Fajmon. Podle navrhované úpravy plateb se krácení příspěvků týká zejména zemí s většími zemědělskými podniky. Právě těch je v Česku hodně. Tuzemsko by tak přišlo o podstatně větší částku než třeba sousední Polsko a Rakousko. O zprávě, která navrhuje mechanismus škrtání v zemědělských dotacích, budou ve středu hlasovat europoslanci ve Štrasburku. Očekává se přitom, že ji schválí. Na způsobu škrtů se ale ještě neshodly členské země sedmadvacítky. Pokud by byl návrh komise přijat v původní podobě, postihlo by šetření jednotlivé státy nerovnoměrně. Celkové škrty by se počítaly podle počtu podniků, jejichž přímé roční dotace přesahují 5 tisíc eur (asi 130 tisíc korun). Týkaly by se ale všech příjemců evropských peněz – malých i velkých zemědělců. Z dosavadních propočtů vyplývá, že celkově by o nejvíce peněz přišla ČR, která by se musela vzdát 4,5 procenta přímých plateb. Druhé nejvíce postižené by bylo Slovensko se škrty ve výši 4,2 procenta. Naproti tomu Rakousko by přišlo jen o 2,5 procenta plateb, Polsko o 1,6 procenta. Právě nerovnost jednotlivých států Česko nejvíce kritizuje a snaží se, aby komise hranici 5 tisíc eur snížila nebo zcela vypustila. Pokud by hranice neexistovala, přišly by všechny země shodně o 3,4 procenta dotací. “Komise si konečně všimla, že evropské zemědělství je dlouhodobě předotované a neufinancovatelné. To se ale rozhodně netýká českých zemědělců. Je proto absurdní a nepřijatelné, aby právě na ně dopadly škrty nejvíce v celé EU,” řekl k návrhu Fajmon.